Dávka státní sociální pomoci. Aktualizované informace o změnách, které přináší

Text je primárně určen sociálním pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách. Text budeme aktualizovat a doplňovat, jakmile se objeví nové informace nebo zkušenosti. Sledujte aktualizace!

Od 01.10.2025 vstoupil v účinnost zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci. Dávka státní sociální pomoci (někdy se jí říká superdávka) do sebe spojila dávku příspěvek na bydlení a přídavek na dítě ze systému státní sociální podpory a dávku příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi.

Systém státní sociální podpory a systém dávek pomoci v hmotné nouzi nezanikl. Tyto systémy ale nadále obsahují pouze dávky, které dávka státní sociální pomoci do sebe nespojuje-jedná se např. o rodičovský příspěvek nebo o dávku mimořádné okamžité pomoci.

Superdávka – jak funguje a co mě čeká? Odpovědi na základní otázky najdete ZDE

V textu se dozvíte

Jaké pojmy zákon o státní sociální pomoci definuje:

• Rozhodné období
• Rozhodný příjem
• „Paušál“ na výživné na dítě
• Zranitelná osoba
• Osamělý rodič
• Domácnost
• Svěření dítěte do péče
• Výkon vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
• Pracovní aktivita
• Pracovní neschopnost pro účely dávky
• Majetková překážka

Co tvoří dávku státní sociální pomoci

• Složka na bydlení
• Složka na živobytí
• Bonus na dítě
• Pracovní bonus

Výplata dávky státní sociální pomoci
Žádost o dávku státní sociální pomoci
Doručování dokumentů k superdávce
Přechod současných dávek na novou dávku
Mění se životní minimum, ale až v roce 2026
SOCIOPOINT pomůže zorientovat se
Odkazy na další zdroje informací

Definice pojmů podle zákona o dávce státní sociální pomoci

Rozhodné období

Rozlišuje se rozhodné období pro určení vzniku nároku na dávku (= podání žádosti o dávku) a pro určení trvání nároku na dávku (= přepočet dříve přiznané dávky).

Pro učení trvání nároku na dávku, tedy při přepočtu dříve přiznané dávky, jsou rozhodným obdobím 3 kalendářní měsíce následující po předchozím období 3 kalendářních měsíců.

Znázornění rozhodného období při podání žádosti, pokud žadatel žije v tomtéž bydlení dlouhodobě:

Znázornění rozhodného období při podání žádosti, pokud se žadatel nastěhoval do nového bytu:

Znázornění rozhodných období při podání žádosti a při přepočtech dávky:

Orientační kalkulačku pro dávku státní sociální pomoci najdete ZDE

Rozhodný příjem

Rozhodný příjem pak je průměr měsíčních příjmů domácnosti v rozhodném období. Tedy sečteme příjmy za předchozí 3 kalendářní měsíce a součet pak vydělíme třemi.

„Paušál“ na výživné

V případě, že je výživné na dítě stanovené dohodou uzavřenou mezi rodiči a tuto dohodu neschválil soud, pak, pokud je výživné dohodnuté v nižších částkách, započítá se jako příjem z výživného na první dítě 2.500 Kč a na každé další dítě 1.000 Kč.

Zranitelná osoba

Zákon uvádí seznam osob, které jsou považované za tzv. zranitelné. Tyto osoby pak mají oproti jiným osobám určité zvýhodnění – např. zvýšení nákladů na bydlení, úlevy od plnění některých povinností apod.

Zranitelné osoby jsou osoby:

• starší 68 let,
• které požívají starobní důchod,
• invalidní ve II. nebo III. stupni (rozhodující je vznik invalidity, ne vznik nároku na invalidní důchod),
• pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,
• které jsou rodičem pečujícím alespoň o 1 dítě mladší 4 let nebo osamělým rodičem pečujícím o dítě mladší 7 let (vždy pouze 1 taková osoba v domácnosti),
• pečující o dítě mladší 10 let, které je závislé na péči ve stupni I nebo osoba pečující o osobu závislou na péči ve stupni II a více, pokud je uvedena jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči (vždy pouze 1 taková osoba v domácnosti),
• která je poživatelem příspěvku na péči ve stupni II a více,
• nezaopatřené dítě (nezaopatřenost bude nadále definovat zákon o státní sociální podpoře, viz odkaz),
• pozůstalý manžel nebo partner po dobu 12 kalendářních měsíců následující po měsíci, ve kterém manžel nebo partner zemřel.

Osamělý rodič

Za osamělého se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem nebo partnerem. Pokud žije osamělý rodič se svým nezaopatřeným dítětem u svého rodiče, pak tvoří všichni jednu domácnost.

Domácnost

U původních dávek, které dávka státní sociální pomoci do sebe sloučila, se pro skupinu lidí, kteří byli pro dávku společně posuzovaní, vžil termín okruh společně posuzovaných osob. Dávka státní sociální pomoci ale používá termín domácnost. Kdo tedy tvoří domácnost a je tedy společně posuzovaný?

Domácnost tvoří:

• Rodiče a nezaopatřené děti. Zletilé nezaopatřené dítě netvoří se svými rodiči domácnost, pokud je členem domácnosti se svým manželem, partnerem podle Občanského zákoníku nebo registrovaným partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby.
• Manželé nebo partneři.
• Rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené.
• Rodiče a zletilé děti, pokud společně bydlí a dítě není členem domácnosti s manželem, partnerem nebo jinou osobou.
• Jiné osoby, které s výše uvedenými osobami společně bydlí a hradí náklady na své potřeby.
• Jiné osoby, které společně bydlí a hradí náklady na své potřeby.

Svěření dítěte do péče

• Pokud je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů, není členem domácnosti druhého rodiče.
• Pokud je dítě svěřeno do střídavé péče, je dítě členem domácnosti podle písemného souhlasného prohlášení obou rodičů. Toto prohlášení je možné změnit nejdříve po uplynutí 3 kalendářních měsíců. Pokud rodiče takové prohlášení neučiní, bude dítě 3 kalendářní měsíce členem domácnosti jednoho rodiče a následující 3 kalendářní měsíce členem domácnosti druhého rodiče.

Nezletilé dítě, které není nezaopatřené a je umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tvoří jednočlennou domácnost. Je tedy posuzováno jako jednotlivec.

Výkon vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence

• Osoba, která nastoupí k výkonu, se nepovažuje za člena domácnosti ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém výkon nastal.

Znázornění výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence

Pracovní aktivita

Jedním z cílů dávky státní sociální pomoci je motivace lidí k pracovní aktivitě. Osoby, které jsou pracovně aktivní, jsou pro účely dávky zvýhodněné oproti osobám, které pracovně aktivní nejsou.

Které osoby se budou považovat za pracovně aktivní?

• Osoby v základním pracovně právním vztahu, pokud pracují alespoň 30 hodin měsíčně.
• Osoby samostatně výdělečně činné, pokud se jedná o samostatnou výdělečnou činnost podle zákona o důchodovém pojištění.
• Osoby, které pobírají odměnu pěstouna.
• Osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě při nezprostředkované pěstounské péči.
• Osoby s dítětem ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeby dítěte, a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek poprvé náležel.
• Osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání.
• Osoby uznané dočasně práce neschopnými pro účely dávky, s výjimkou osob, které byly vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nesplnění povinností (viz dále).

Jednotlivec, který není pracovně aktivní a není zranitelnou osobou, nemá nárok na dávku jako celek. Znamená to, že taková osoba nemá nárok ani na složku na bydlení, tedy na pomoc s úhradou nákladů na bydlení.

Pracovní neschopnost pro účely dávky

Pokud osoba, která je uchazečem o zaměstnání, není schopná z důvodu nemoci nebo úrazu vykonávat pracovní aktivitu, může být ošetřujícím lékařem uznána za pracovně neschopnou pro účely dávky státní sociální pomoci. Lékař v takovém případě vystaví potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání na předepsaném formuláři (viz vyhláška č. 346/2017 Sb.).

POZOR! Lékařem potvrzený formulář musí příjemce dávky odeslat na Úřad práce do 3 dnů. Jedná se o běžné kalendářní dny. Znamená to, že lhůta 3 dnů se počítá bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní dny, víkendové dny nebo dny pracovního klidu (např. státní svátky). V případě, že na sebe navazuje víkend a dny pracovního klidu, tedy dny, kdy nejsou kontaktní pracoviště Úřadu práce pro veřejnost otevřená, je potřeba, aby osoba potvrzený formulář odeslala na Úřad práce jiným způsobem.

Majetková překážka

Pro účely nároku na dávku státní sociální pomoci se hodnotí také vlastnictví majetku členů domácnosti. Který majetek se zkoumá?

• Nemovitosti

Vlastnictví nemovitosti, kterou domácnost využívá k bydlení, se neposuzuje. Na dávku má vliv pouze vlastnictví dalších nemovitostí, které domácnost k bydlení nevyužívá – např. druhý byt, chata.

Nárok na dávku jako celek nevzniká, pokud někdo z domácnosti má nebo 12 měsíců před dnem podání žádosti měl ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví celou stavbu pro bydlení nebo pozemek, jehož je stavba pro bydlení součástí; včetně jednotky, jejíž součástí je byt; včetně stavby pro rodinnou rekreaci. Nepřihlíží se k jedné stavbě pro bydlení, kterou domácnost nevyužívá k bydlení, po dobu 3 let ode dne, kdy došlo k prvnímu podání žádosti o dávku nebo nabytí stavby. Znamená to, že ten, kdo má např. chalupu na rekreaci, může pobírat dávku 3 roky od prvního podání žádosti.

• Automobily

Nárok na dávku jako celek nevzniká, pokud je v domácnosti více než jeden osobní automobil na každého zletilého člena domácnosti. Každá dospělá osoba v domácnosti tak může vlastnit nebo spoluvlastnit jeden osobní automobil.

• Úspory

Toleruje se vlastnictví úspor (bez ohledu na to, jestli se jedná o bankovní vklady nebo hotovost) do následující výše:

• jednotlivec              200.000 Kč
• dvě osoby               250.000 Kč
• tři osoby                 300.000 Kč
• čtyři osoby              350.000 Kč
• pět a více osob        400.000 Kč

Zohledňují se účty v ČR i zahraničí, zohledňují se i elektronické peníze (kryptoměny).

Nezapočítávají se daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče; stavební spoření se státním příspěvkem; prostředky z fundace; z veřejných sbírek.

Co tvoří dávku státní sociální pomoci

Dávku státní sociální pomoci tvoří tzv. složky. Jsou to části, které jsou určené na úhradu nákladů na bydlení, na úhradu základních životních potřeb, na úhradu nákladů pro nezaopatřené dítě a které jsou odměnou za pracovní aktivitu.

Tyto části / složky dávky se nazývají:

• složka na bydlení
• složka na živobytí
• bonus na dítě
• pracovní bonus

Nárok může vzniknout jen na jednu složku nebo až na všechny čtyři složky. Nárok na pracovní bonus ale nemůže vzniknout samostatně. Je podmíněný tím, že alespoň jedna z ostatních tří složek dávky musí být vyšší než 0 Kč.

Tato část dávky státní sociální pomoci do sebe spojuje současné dávky příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Touto složkou tak bude stát pomáhat lidem s placením nákladů na bydlení. Jedná se také o složku dávky, jejíž konstrukce je nejsložitější.

Pro vznik nároku na tuto dávku budou platit tři základní podmínky:

1. Existence právního titulu

K bydlení, ve kterém žadatelé o dávku žijí, musí existovat právní titul. Znamená to, že žadatelé musí mít bydlení v osobním vlastnictví, musí být členy bytového družstva nebo mít k bytu tzv. služebnost. Dále je takovým právním titulem nájemní smlouva nebo smlouva o podnájmu. O dávku je možné žádat i v případě ubytování na ubytovně nebo prostorech k bydlení pobytové sociální služby, případně bydlení v jiném prostoru, než který je určený pro bydlení, tedy v prostorech, které nejsou jako bydlení zkolaudované, ale které splňují stanovené technické podmínky (viz další bod).

• Bydlení splňuje technické podmínky

Byt nebo prostor, ve kterém lidé bydlí, musí splňovat stanovené podmínky. Mezi ně patří mj. přístup k pitné vodě, samostatný záchod, uzamykatelnost aj. Všechny podmínky jsou uvedené v ustanoveních § 20-22 zákona o dávce státní sociální pomoci.

• Výše nákladů na bydlení a výše příjmů

Tato podmínka tak, jak ji uvádí zákon, stanovuje, že rozhodné náklady na bydlení musí být vyšší nežurčená část rozhodného příjmu, která musí být současně nižší než náklady na bydlení stanovené zákonem. Jinak řečeno, určená část příjmu nestačí na úhradu nákladů na bydlení, které osoba za bydlení platí a zároveň je tato určená část příjmu nižší než náklady na bydlení, které pro daný typ bydlení stanovuje zákon.

rozhodné náklady na bydlení > určená část rozhodného příjmu < náklady na bydlení

Vysvětleme si pojmy, které jsou uvedené v tomto vzorečku.

Rozhodné náklady na bydlení

Je to průměr nákladů na bydlení za rozhodné období. Rozhodným obdobím jsou zpravidla 3 kalendářní měsíce před měsícem, ve kterém se žádost o dávku podává. Sečtou se tedy náklady na bydlení, které byly v těchto 3 měsících zaplaceny a součet se vydělí třemi.

Určená část rozhodného příjmu

Je to částka, která vznikne tak, že rozhodný příjem vynásobíme koeficientem 0,3.

Náklady na bydlení

Zjednodušeně řečeno se jedná o náklady na bydlení, které zákon uvádí jako maximální výši nákladů na bydlení, kterou je možné pro dávku uznat jako přiměřenou.

Náklady na bydlení stanovuje zákon a rozlišuje je podle typu bydlení na

• bydlení v bytě,
• bydlení v jiném prostoru
• a bydlení na ubytovně.

U bytů zákon dále rozlišuje, zda se jedná o

• osobní vlastnictví, družstevní podíl nebo služebnost
• nebo o nájem a jiný typ smlouvy.

U jiného prostoru se dále rozlišuje, zda se jedná o

• osobní vlastnictví, družstevní podíl nebo služebnost
• nebo jiný právní titul.

U všech typů bydlení pak zákon náklady na bydlení rozlišuje navíc podle výše příjmů. Jiné náklady na bydlení jsou stanovené, pokud je výše příjmů nižší než 1,43násobek částky životního minima a jiné náklady jsou stanovené, pokud je výše příjmů rovna nebo vyšší než 1,43násobek částky životního minima.

Zákon dále stanovuje tzv. vlastnický paušál, energetický paušál, paušál na tuhá paliva a normativní nájemné. Některé tyto částky jsou určené pevnou částkou, jiné jsou definované zvláštním výpočtem. Zákon o dávce státní sociální pomoci je pak definuje v ustanoveních § 23-33.

Některé z výše uvedených nákladů na bydlení zákon navyšuje pro tzv. zranitelné osoby.

Výše složky na bydlení pak je rozdíl mezi výší rozhodných nákladů na bydlení a výší určené části rozhodného příjmu.

Pro orientační výpočet, zda vznikne nárok na dávku, doporučujeme použít tuto online kalkulačku. Upozorňujeme, že se jedná pouze o orientační výpočet, který není závazný. Je to pomůcka, se kterou je možné získat představu, zda by nárok na dávku a její složky vznikl nebo ne.

Základní podmínkou pro vznik nároku na složku na živobytí je to, že rozhodný příjem musí být nižší nebo roven částce 1,43násobku životního minima.

Výše složky na živobytí pak je rozdíl mezi částkou na životní potřeby členů domácnosti a částkou 70 % rozhodného příjmu.

Částka na životní potřeby je stanovena takto:

• pro nezaopatřené děti ve výši jejich životního minima
• pro osoby, které jsou pracovně aktivní nebo zranitelné, ve výši existenčního minima (s možností zvýšení, viz dále)
• pro ostatní osoby ve výši 0 Kč

Navýšení částky na životní potřeby nastává v těchto případech:

• osoby, které jsou pracovně aktivní nebo zranitelné a které plní podpůrný plán (viz dále) – navýšení z existenčního minima na životní minimum
• osoby, které mají stanovené dietní stravování – o částku stanovenou vyhláškou MPSV č. 359/2025 Sb.
• osoby, které jsou pracovně aktivní nebo zranitelné a které vykonají v kalendářním měsíci alespoň 30 hodin veřejné služby – navýšení o ½ rozdílu mezi částkou životního minima jednotlivce a existenčního minima

Podpůrný plán

Jedná se o nový nástroj k aktivizaci osob, které jsou příjemci složky na živobytí. Z toho vyplývá, že podpůrný plán se bude vypracovávat pouze v případě, kdy je do domácností přiznaná složka na živobytí. Pokud někdo bude např. pouze příjemcem složky na bydlení, podpůrný plán se s ním vypracovávat nebude.

V podpůrném plánu Úřad práce stanoví opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti. Při zpracování podpůrného plánu Úřad práce vychází z vyhodnocení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti, jeho schopností a dovedností a z možnosti člena domácnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním; k tomu je člen domácnosti povinen poskytnout nezbytné údaje.

Vypracovaný podpůrný plán se bude nejméně jednou za 3 měsíce vyhodnocovat a v případě potřeby aktualizovat. Pokud člen domácnosti nesdělí údaje potřebné pro vypracování plánu nebo nespolupracuje při jeho vyhodnocení, bude jeho částka na životní potřeby ve výši existenčního minima.

Podmínky pro vznik nároku na bonus na dítě jsou tři:

• členem domácnosti je nezaopatřené dítě
• rozhodný příjem musí být nižší nebo roven 4násobku životního minima domácnosti
• každý člen domácnosti, který není zranitelný, musí být pracovně aktivní

Poslední uvedená podmínka znamená, že pokud je např. jeden z rodičů sankčně vyřazený z evidence uchazečů o zaměstnání a nesplňuje podmínky pro to, aby ho bylo možné uznat za pracovně aktivního nebo zranitelného, nárok na bonus na dítě zaniká.

Výše bonusu na dítě je rozlišená do tří úrovní, a to podle výše rozhodného příjmu domácnosti.

• Rozhodný příjem je nižší nebo roven 1,43násobku životního minima domácnosti

→ výše bonusu na dítě je 500 Kč; pokud jsou všichni členové domácnosti zranitelné osoby, pak 1.000 Kč

• Rozhodný příjem je vyšší než 1,43násobek životního minima domácnosti a zároveň je nižší než 3násobek životního minima domácnosti

→ výše bonusu na dítě je 1.000 Kč

• Rozhodný příjem je roven 3násobku životního minima domácnosti nebo je vyšší a zároveň je nižší než 4násobek životního minima domácnosti nebo je mu roven

→ výše bonusu je stanovena následujícím výpočtem

Ukažme si tento vzorec na idealizovaném příkladu:

• životní minimum domácnosti: 10.000 Kč
• rozhodný příjem: 37.000 Kč

bonus na dítě = 1.000 x (4 – 3,7)

bonus na dítě = 1.000 x 0,3

bonus na dítě = 300 Kč

Pokud byl rodič uznaný vinným ze spáchání přestupku zanedbání péče o povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání, pak na dítě, u kterého k zanedbání došlo, bonus na dítě nenáleží po dobu 3 kalendářních měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.

Pomocí tohoto bonusu jsou v dávkovém systému zvýhodnění lidé, kteří pracují.

Podmínkou nároku na pracovní bonus je, aby alespoň jedna z ostatních složek dávky státní sociální pomoci byla vyšší než 0 Kč a dále to, aby alespoň jeden z členů domácnosti měl příjem, který se pro pracovní bonus zohledňuje.

Pro pracovní bonus se zohledňují tyto příjmy:

• příjem ze zaměstnání
• příjem ze samostatné výdělečné činnosti
• dávky nemocenského pojištění, pokud náležely za celý kalendářní měsíc,
• odměna pěstouna, pokud náležela za celý kalendářní měsíc,
• rodičovský příspěvek, který navazuje na výplatu peněžité pomoci v mateřství

Výše pracovního bonusu je rozlišená do dvou úrovní podle výše rozhodného příjmu domácnosti.

• Rozhodný příjem domácnosti je do výše 1,6násobku životního minima domácnosti

→ výše pracovního bonusu činí 40 % z výše příjmu, který se pro pracovní bonus zohledňuje

• Rozhodný příjem domácnosti je vyšší než 1,6násobek životního minima domácnosti

→ výši pracovního bonusu stanovuje zákon takto: rozdíl mezi částkou 40 % kladného rozdílu částky, o kterou příjem zohledňovaný pro pracovní bonus převyšuje kladný rozdíl mezi rozhodným příjmem a 1,6násobkem částky životního minima domácnosti, a částkou 30 % kladného rozdílu částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje 1,6násobek částky životního minima domácnosti

Ukažme si to na vzorečcích:

Uveďme si to na idealizovaném příkladu:

• životní minimum: 10.000 Kč
• rozhodný příjem: 25.000 Kč
• příjem zohledněný pro bonus: 20.000 Kč

A = zohledňovaný příjem – (rozhodný příjem – 1,6 x ŽM)	B = rozhodný příjem – 1,6 x ŽM
A = 20.000 – (25.000 – 1,6 x 10.000)	B = 25.000 – (1,6 x 10.000)
A = 20.000 – (25.000 – 16.000)	B = 25.000 – 16.000
A = 20.000 – 9.000	B = 9.000
A = 11.000

Pracovní bonus = (0,4 x A) – (0,3 x B)
Pracovní bonus = (0,4 x 11.000) – (0,3 x 9.000)
Pracovní bonus = 4.400 – 2.700
Pracovní bonus = 1.700

Výplata dávky

Dávka se vyplácí v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, za který dávka náleží. Zjednodušeně řečeno se dávka vyplácí měsíc zpětně. Dávka za měsíc leden tak bude vyplacena v měsíci únoru, dávka za měsíc únor bude vyplacena v měsíci březnu atd.

Dávka se vyplácí primárně na bankovní účet příjemce nebo bankovní účet jeho manžela nebo partnera, pokud k němu má příjemce dávky dispoziční právo. Výplata dávky na účet, jehož vlastníkem je jakákoliv jiná osoba, byť by to byla osoba, která s příjemcem dávky tvoří společnou domácnost, není možná. Druhou možností je výplata poštovní poukázkou. V tom případě se náklady na výplatu složenkou odečtou z vyplacené dávky.

Pokud výše dávky nedosahuje 300 Kč, dávka se vyplatí, až součet jednotlivých výplat dosáhne výše 300 Kč, nejpozději do konce dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po podání žádosti o dávku nebo po poslední výplatě dávky.

Žádost o dávku

O dávku je možné požádat pouze elektronicky. A to prostřednictvím aplikace JENDA. K přístupu do aplikace je ale nutné, aby měl žadatel některou z forem elektronické identity.

Druhou možností je podat žádost formou tzv. asistovaného podání. To znamená, že žadatel se osobně dostaví na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a tamní zaměstnanci s žadatelem žádost v elektronickém sytému vyplní. K asistovanému podání žadatel nepotřebuje mít elektronickou identitu.

Jiný způsob podání žádosti o dávku není možný.

Doručování dokumentů

Písemnosti se doručují v tomto pořadí:

• do datové schránky; pokud ji občan nemá, tak
• do informačního systému o dávce (o doručení do systému bude současně posláno oznámení formou SMS nebo na e-mail); pokud žadatel doručování do systému vyloučil, pak
• písemně poštou; takto se ale doručují pouze výzvy ke splnění určité povinnosti nebo jiné písemnosti, které jsou „v neprospěch“ adresáta; tedy např. rozhodnutí o přiznání dávky nebo oznámení o změně její výše se poštou nedoručují.

POZOR! Při všech těchto způsobech doručování platí tzv. fikce doručení podle Správního řádu. To znamená, že pokud si adresát doručený dokument nevyzvedne / nepřečte do 10 dnů od doručení, pak se dokument považuje za doručený a např. začne běžet lhůta pro splnění výzvy, a to bez ohledu na to, zda si adresát dokument fyzicky převzal nebo ne.

Přechodné období v rámci dávky státní sociální pomoci

Od 1. října 2025 již není možné podat žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, tyto dávky k tomuto datu zanikly. Pro pokračování nároku na původní státní podporu i v roce 2026 bylo třeba podat žádost o dávku státní sociální pomoci do 31. prosince 2025 včetně. V případě, že žádost byla podána, výplata dávek bude zachována do července 2026.  Rozhodnutí o přiznání nároku na tuto dávku bude zasláno v průběhu přechodného období, nejpozději do konce července 2026. První vyplacení dávky státní sociální pomoci bude po přiznání nároku následovat v srpnu 2026.

Lhůta pro vyřízení žádosti o dávku státní sociální pomoci podaných od 1. ledna 2026 je 30 dnů. Je potřeba pamatovat na to, že nová dávka se bude vyplácet měsíc zpětně. To znamená, že pokud bylo rozhodnutí vydáno v březnu 2026, dávka bude vyplacena až v dubnu 2026.

Od 1. října 2026 se mění životní minimum

Ke změně částek životního minima dojde od října 2026 a týkat se bude jen některých osob.   

	současná výše	výše od 1. října 2026
životní minimum jednotlivce	4.860 Kč	5.500 Kč
životní minimum první osoby v domácnosti	4.470 Kč	5.000 Kč
životní minimum druhé a další osoby v domácnosti, pokud se nejedná o nezaopatřené dítě mladší 15 let	4.040 Kč	3.750 Kč
životní minimum dítěte mladšího 6 let	2.480 Kč	2.480 Kč
životní minimum dítěte od 6 do 15 let	3.050 Kč	3.050 Kč
životní minimum nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let	3.490 Kč	3.490 Kč
existenční minimum	3.130 Kč	3.130 Kč

SOCIOPOINT pomůže zorientovat se

Ostravské místo prvního kontaktu SOCIOPOINT vám pomůže zorientovat se i v tématu dávky státní sociální pomoci. Poskytne vám základní sociální poradenství a nasměruje vás k dalším odborným pracovníkům, kteří vám pomohou s podáním žádosti o novou dávku.

SOCIOPOINT můžete kontaktovat telefonicky na bezplatné lince 800 700 650, e-mailem na sociopoint@ostrava.cz nebo osobně v přízemí budovy Nové radnice Magistrátu města Ostravy na Prokešově náměstí, a to v níže uvedené provozní době:

Odkazy na další zdroje informací

Ministerstvo prá ce a sociálních věcí

Úřad práce ČR

Klientská zóna Jenda pro žádosti o dávky

Orientační kalkulačka MPSV pro dávku státní sociální pomoci

Zákon o dávce státní sociální pomoci

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci