800 700 650
Představujeme možnosti pomoci: Sociální práce na obecních úřadech
Vloženo: 19. 9. 2025Sociální pracovníky najdeme v mnoha organizacích a institucích. Důležitou součástí systému sociální ochrany a pomoci jsou také sociální pracovníci, kteří pracují na obecních úřadech. Mohou být prvními, na které se lidé obrátí, když si nevědí rady. Jsou tak vstupní branou k další pomoci. Zároveň mohou některé činnosti vykonávat pouze sociální pracovníci obcí, protože jen jim to výslovně ukládá zákon.
Sociální práci na obci určují zákony
Povinnost vykonávat činnosti sociální práce stanovují některé zákony. Především zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Nové povinnosti přinese i nový zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci.
Ze zákonných ustanovení vyplývá, že povinnosti k výkonu činností sociální práce mají obce s pověřeným obecným úřadem (tzv. obce II. typu) a obecní úřady obcí s rozšířenou působností (tzv. obce III. typu).
Vysvětlení rozdílu mezi obcemi I., II. a III. typu najdete např. na tomto odkazu.
Své sociální pracovníky mohou mít i obce tzv. I. typu. Byť jim ze zákona povinnost k tomu nevyplývá, některé obce se pro tento krok rozhodly. Prostřednictvím svých sociálních pracovníků poskytují svým obyvatelům základní sociální poradenství a zprostředkovávají mu kontakt se sociálními pracovníky pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, kteří mají ze zákona více kompetencí k řešení nepříznivé sociální situace.
Jak vypadají činnosti sociální práce v praxi
Pojďme si přiblížit, co v praxi představují některá zákonná zmocnění k výkonu činností sociální práce, která zákon o sociálních službách ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu.„
Jedná se o speciální zákonné zmocnění pro případy, kdy poskytovatel registrované sociální služby ukončuje svou činnost nebo o případy, kdy se zjistí poskytování neregistrované sociální služby. V těchto situacích je potřeba zajistit osobám, které jsou na poskytování sociální služby odkázané, nového poskytovatele registrované sociální služby. Sociální pracovníci pomáhají zjišťovat potřeby jednotlivých osob a pomáhají jim novou sociální službu zprostředkovat.
Více k problematice neregistrovaných sociálních služeb například v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí nebo v tiskové zprávě veřejného ochránce práv.
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností prostřednictvím sociálního kurátora zajišťuje výkon činností sociální práce ve prospěch osob, proti kterým je vedeno trestní řízení, osob ohrožených sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy, osob propuštěných z výkonu vazby nebo výkonu trestu, osob, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osob, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností, osob propuštěných po ukončení léčby chorobných závislostí ze zdravotnického zařízení, psychiatrické nemocnice nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti a osob, které nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami bez přístřeší; přitom spolupracuje zejména se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky.„
Toto zákonné ustanovení přímo vymezuje některé cílové skupiny, kterým sociální pracovníci poskytují podporu a pomoc. Cílem výkonu činností sociální práce je podpora osob v jejich snaze vést plnohodnotný život a prevence vzniku situací, které by mohly vést k jejich sociálnímu vyloučení.
Laická veřejnost si pod touto částí výkonu sociální práce zřejmě představí především práci s tzv. bezdomovci nebo práci s osobami, které jsou propuštěné z vězení. Jak už samotná zákonná definice uvádí, škála osob, se kterými sociální pracovníci – tzv. sociální kurátoři – pracují, je mnohem širší.
Mladí dospělí
Patří mezi ně také tzv. mladí dospělí – osoby, které opouštějí náhradní rodinnou péči nebo ústavní výchovu. Mladí dospělí mohou být ohrožení vznikem nepříznivé sociální situace. Často se jedná o osoby, které nemají funkční a zdravé rodinné zázemí, které jim poskytuje potřebnou podporu a pomoc. Tu pak mohou najít v osobě sociálního pracovníka, který se pro ně stává oporou a rádcem.
Magistrát města Ostravy uspořádal pro ostravské sociální kurátory workshop, během kterého mohli diskutovat přímo s osobami, které mají zkušenost s ústavní výchovou. Mohli tak mj. získat inspiraci, jak zaujmout pozornost a získat důvěru mladého člověka. Více na tomto odkazu.
Osoby bez přístřeší
Jak jsme již zmínili, pro veřejnost je asi nejvíce „viditelná“ cílová skupina osob bez přístřeší. U této cílové skupiny sociální pracovníci narážejí na další z limitů pro výkon sociální práce a tím je dobrovolné rozhodnutí osoby, zda nabízenou podporu a pomoc přijme nebo ne. Úkolem sociálních pracovníků je vytrvale motivovat osoby bez přístřeší k využití nabízené pomoci.
V zimním období zajišťuje město Ostrava tzv. zimní program, který se zaměřuje mj. na posílení činností terénní sociální práce. Informace o zimním programu.
Osoby se zkušeností s trestnou minulostí
Specifickou cílovou skupinou této části sociální práce jsou také osoby, které mají zkušenost s trestnou činností. Jedná se nejen o pachatele trestné činnosti, ale také o oběti trestné činnosti.
O podpoře a pomoci, kterou mohou využít oběti nebo pachatelé trestné činnosti se můžete dočíst na webu Bezpečnější Ostrava.
Výkon činností sociální práce
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.„
Jedná se o základní zákonné zmocnění k výkonu činností sociální práce. V nepříznivé sociální situaci se během života může ocitnout (a ocitá) kdokoliv z nás. Jedná se např. o náhlý pokles příjmů, nemoc, růst nákladů na bydlení, ztrátu zaměstnání, vznik invalidity nebo o smrt blízké osoby. V těchto chvílích je vhodné využít pomoci sociálních pracovníků. Říct si o jejich pomoc není znamením hanby nebo vlastní slabosti. Tak, jako jsme zvyklí jít s bolavým zubem k zubaři nebo zajet s porouchaným autem do servisu, je přirozené říct si o pomoc při řešení náročné situace v životě. Sociální pracovníci pomohou najít řešení, které bude odpovídat konkrétní situaci. Budou oporu, která osobu těžkým obdobím provede.
Sociální služby
Protože jedna třetina klientů, se kterými pracují sociální pracovníci statutárního města Ostravy, jsou osoby starší 65 let (viz dále), týká se velká část výkonu činností sociální práce pomoci při zajištění sociálních služeb. Často se jedná o situace, kdy je osoba se zhoršujícím se zdravotním stavem v domácí péči, kterou zajišťují její příbuzní nebo jiné blízké osoby. Postupně se ale péče stává natolik náročnou, že už ji dosavadní pečující osoby nejsou schopny zajistit samy.
Sociální pracovníci pomáhají vytipovat vhodné sociální služby, které budou odpovídat potřebám osoby, která dopomoc potřebuje. Pomohou podat žádosti o poskytnutí sociální služby, mohou být prostředníkem při jednání s poskytovatelem sociální služby.
V těchto případech se nemusí jednat okamžitě o umístění potřebné osoby do pobytového zařízení sociálních služeb. Osoba může zůstat ve svém domácím prostředí a potřebnou pomoc a podporu ji zajistí terénní sociální služby. Cílem je, aby osoby, které péči potřebují, zůstaly ve svém domácím prostředí do té doby, dokud to ony samy budou chtít a dokud to podmínky v jejich domácnosti umožňují.
Kapacity služeb
Je důležité upozornit, že kapacity jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb ne vždy umožňují začít poskytovat sociální služby tzv. okamžitě. Obvykle je mezi žádostí o poskytnutí sociální služby a začátkem jejího poskytování prodleva několika dnů (v případě terénních sociálních služeb) nebo týdnů až měsíců (v případě pobytových sociálních služeb). Sociální pracovníci při jednání s potřebnou osobou a její rodinou na tuto situaci upozorní. V případě potřeby pak sociální pracovníci zůstávají v kontaktu s poskytovateli sociálních služeb, u kterých má osoba žádost o poskytnutí sociální služby podanou a informují poskytovatele o aktuálním vývoji situace.
Sociální pracovník obce jako case-manager
Z uvedených příkladů vyplývá, že při výkonu činností sociální práce dochází často ke spolupráci různých organizací a institucí. Některou spolupráci výslovně uvádí i zákonná zmocnění k výkonu činností sociální práce. V případě, kdy na řešení případů jednoho klienta spolupracuje více subjektů, je ideální, aby se sociální pracovník obce stal koordinátorem celého případu a aby jej vedl jako tzv. case-manager.
Využití case-managementu přináší mnohé výhody. Dochází k pravidelnému vyhodnocování vývoje případu. Díky jasnému vymezení míry zapojení jednotlivých spolupracujících aktérů se eliminují duplicity, kdy by více aktérů bez vzájemného vědomí pomáhalo řešit tutéž jednotlivost. A naopak se tím zamezí situaci, kdy by se potřeba řešení určitého kroku přehlédla. Díky case-managementu je pak vzájemná spolupráce efektivní. Poskytovaná pomoc a podpora pak přináší potřebné osobě nejvíce benefitů. V případě potřeby může case-manager svolat také případovou konferenci, na které se v jednom okamžiku a na jednom místě sejdou jednotliví aktéři případu, proberou jeho vývoj, možnosti jeho řešení a dohodnou další postup.
Aby se koordinace případu ujal sociální pracovník obce je důležité jednak proto, že zákonné zmocnění k výkonu činností sociální práce dává právě sociálním pracovníkům obce nejširší pravomoci, a tedy i možnost spolupráce se všemi cílovými skupinami osob. Zároveň mají sociální pracovníci obcí přesah i k dalším činnostem v oblasti sociální ochrany, k jejichž výkonu jsou obce, resp. obecní úřady pověřeny. Jedná se např. o institut zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění nebo o institut veřejného opatrovnictví.
Sociální práce v Ostravě
Ostrava je obcí s rozšířenou působnosti. Výkon činností sociální práce tak zajišťuje jednak na svém území a jednak na území obcí tzv. širšího správního obvodu. V širším správním obvodu má město Vratimov postavení obce s pověřeným obecním úřadem, je tedy obcí II. typu, ostatní obce jsou základními obcemi I. typu (viz výše).
Pro obce v širším správním obvodu vykonává činnosti sociální práce Magistrát města Ostravy. Některé činnosti sociální práce vykonávají ve svém správním obvodu sociální pracovníci Městského úřadu Vratimov. Pro území města Ostravy vykonávají činnosti sociální práce úřady městských obvodů. Statutární město Ostrava je územně členěným statutární městem, které tvoří 23 městských obvodů. Statutem města Ostravy byly pravomoci k výkonu činností sociální práce svěřené 21 městským obvodům a jejich úřadům.
V roce 2024 poskytli sociální pracovníci statutárního města Ostravy podporu a pomoc 7 726 osobám, se kterými vykonali přes 65 000 intervencí. Z tohoto počtu byla jedna třetina osob starších 65 let. Poskytli také podporu a pomoc 83 mladým lidem, kteří byli v zařízeních pro výkon ústavní výchovy.
Nejrychlejší kontakt na sociální pracovníky získáte na místě prvního kontaktu SOCIOPOINT. Volejte zdarma na 800 700 650. Nebo napište e-mail na sociopoint@ostrava.cz. K dispozici máte také mobilní aplikaci SOCIOPOINT.
Výkon sociální práce s nezletilými dětmi a mladými lidmi, kteří jsou ohrožené, řeší institut sociálně-právní ochrany dětí.
