Dávka státní sociální pomoci (superdávka). Které změny přináší?

Velkou změnou v českém systému sociální ochrany je dávka státní sociální pomoci. Protože do sebe spojuje čtyři současné dávky, bývá někdy označována jako „superdávka“. Žádat o novou dávku bude možné od 1. října 2025, kdy vstoupí v účinnost příslušné zákony. Odkazy na jejich znění a přehled informací o nové dávce najdete přehledně níže.

Text je primárně určen sociálním pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách. Text budeme aktualizovat a doplňovat, jakmile se objeví nové informace nebo zkušenosti. Sledujte aktualizace!

Aktualizováno 26.9.2025

V textu se dozvíte:

• Čemu věnovat zvýšenou pozornost
• Jaké pojmy zákon o státní sociální pomoci definuje:
  • Rozhodné období
  • Rozhodný příjem
  • „Paušál“ na výživné na dítě
  • Zranitelná osoba
  • Osamělý rodič
  • Domácnost
  • Svěření dítěte do péče
  • Výkon vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
  • Pracovní aktivita
  • Pracovní neschopnost pro účely dávky
  • Majetková překážka
  • Nemovitosti
  • Automobily
  • Úspory

• Co tvoří dávku státní sociální pomoci
  • Složka na bydlení
  • Složka na živobytí
  • Bonus na dítě
  • Pracovní bonus

• Výplata dávky státní sociální pomoci
• Žádost o dávku státní sociální pomoci
• Doručování dokumentů k superdávce
• Přechod současných dávek na novou dávku
• Noví žadatelé, kteří podají žádost o dávku na podzim 2025
• Mění se životní minimum, ale až v roce 2026
• SOCIOPOINT pomůže zorientovat se
• Odkazy na další zdroje informací

Transformace dvou současných dávkových systémů (SSP a HN)

V současné době existují dva hlavní dávkové systémy – dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi. Nová dávka státní sociální pomoci do sebe spojuje dávku příspěvek na bydlení a přídavek na dítě ze systému státní sociální podpory a dávky příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi.

Zanikne systém dávek státní sociální podpory a systém dávek pomoci v hmotné nouzi? Ne. Oba systémy budou nadále fungovat a budou v nich zařazené ostatní dávky, které do sebe dávka státní sociální pomoci nespojuje – jedná se např. o rodičovský příspěvek nebo o dávku mimořádné okamžité pomoci.

Cílem změny je zjednodušení a zpřehlednění dávkového systému. Poskytovaná pomoc bude více adresná, nově nastavený systém bude motivovat osoby k tomu, aby pracovaly a celý systém bude méně administrativně náročný.

Nový zákon definuje nové pojmy

Nová dávka s sebou přináší i nové pojmy. Případně nově definuje pojmy, které používají dosavadní dávky. Co se mění a na co si je potřeba dát pozor?

Rozhodné období

Rozlišuje se rozhodné období pro určení vzniku nároku na dávku (= podání žádosti o dávku) a pro určení trvání nároku na dávku (= přepočet dříve přiznané dávky).

Pro určení vzniku nároku na dávku, tedy při podání žádosti o dávku, je rozhodné období:

• pro rozhodný příjem – 3 kalendářní měsíce před měsícem podání žádosti
• pro rozhodné náklady na bydlení – předchozí 3 kalendářní měsíce, nebo měsíc podání žádosti pokud právní titul k bydlení vznikl později než před 3 kalendářními měsíci (např. nastěhování do nového bytu)
• pro ostatní rozhodné skutečnosti – kalendářní měsíc podání žádosti o dávku

Pro učení trvání nároku na dávku, tedy při přepočtu dříve přiznané dávky, jsou rozhodným obdobím 3 kalendářní měsíce následující po předchozím období 3 kalendářních měsíců.

Znázornění rozhodného období při podání žádosti, pokud žadatel žije v tomtéž bydlení dlouhodobě:

Znázornění rozhodného období při podání žádosti, pokud se žadatel nastěhoval do nového bytu:

Znázornění rozhodných období při podání žádosti a při přepočtech dávky:

Rozhodný příjem

Rozhodný příjem pak je průměr měsíčních příjmů domácnosti v rozhodném období. Tedy sečteme příjmy za předchozí 3 kalendářní měsíce a součet pak vydělíme třemi.

Co se pro dávku státní sociální pomoci počítá za příjem, uvádí zákon o dávce státní sociální pomoci v ustanovení § 4. Jakým způsobem se započítávají příjmy osob samostatně výdělečně činných uvádí ustanovení § 5 zákona o dávce státní sociální pomoci.

Pozor! V platnosti zůstává zákon o životním a existenčním minimu, který určuje posuzování příjmů pro jiné dávkové systémy. Znamená to mj. to, že během přechodného období, kdy budou „dobíhat“ současným příjemcům současných dávek výplaty těchto dávek, budou pro tyto dávky příjmy posuzované podle podmínek, které platí v současnosti. Ale pro dávku státní sociální pomoci už budou příjmy posuzované podle zákona o dávce státní sociální pomoci.

Rozdíl je např. v posuzování příjmu z dávek pěstounské péče. Zatímco podle zákona o životním a existenčním minimu se za příjem považují všechny dávky pěstounské péče, pro dávku státní sociální pomoci se za příjem budou považovat pouze odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči.

„Paušál“ na výživné

V případě, že je výživné na dítě stanovené dohodou uzavřenou mezi rodiči a tuto dohodu neschválil soud, pak pokud je výživné dohodnuté v nižších částkách, započítá se jako příjem z výživného na první dítě 2.500 Kč a na každé další dítě 1.000 Kč. V ostatních případech se bude výživné započítávat ve výši, která je stanovena (nebo schválena) soudem. A to bez ohledu na to, v jakých částkách je výživné ve skutečnosti placeno.

Zranitelná osoba

Zákon uvádí seznam osob, které jsou považované za tzv. zranitelné. Tyto osoby pak mají oproti jiným osobám určité zvýhodnění – např. zvýšení nákladů na bydlení, úlevy od plnění některých povinností apod.

Zranitelné osoby jsou osoby:

• starší 68 let,
• které požívají starobní důchod,
• invalidní ve II. nebo III. stupni (rozhodující je vznik invalidity, ne vznik nároku na invalidní důchod),
• pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,
• které jsou rodičem pečujícím alespoň o 1 dítě mladší 4 let nebo osamělým rodičem pečujícím o dítě mladší 7 let (vždy pouze 1 taková osoba v domácnosti),
• pečující o dítě mladší 10 let, které je závislé na péči ve stupni I nebo osoba pečující o osobu závislou na péči ve stupni II a více, pokud je uvedena jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči (vždy pouze 1 taková osoba v domácnosti),
• která je poživatelem příspěvku na péči ve stupni II a více,
• nezaopatřené dítě (nezaopatřenost bude nadále definovat zákon o státní sociální podpoře, viz odkaz),
• pozůstalý manžel nebo partner po dobu 12 kalendářních měsíců následující po měsíci, ve kterém manžel nebo partner zemřel.

Osamělý rodič

Za osamělého se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem nebo partnerem. Pokud žije osamělý rodič se svým nezaopatřeným dítětem u svého rodiče, pak tvoří všichni jednu domácnost.

Domácnost

U současných dávek se pro skupinu lidí, kteří jsou pro dávku společně posuzovaní, vžil termín okruh společně posuzovaných osob. Nová dávka státní sociální pomoci používá termín domácnost. Kdo tedy tvoří domácnost a je tedy společně posuzovaný?

Domácnost tvoří:

• Rodiče a nezaopatřené děti. Zletilé nezaopatřené dítě netvoří se svými rodiči domácnost, pokud je členem domácnosti se svým manželem, partnerem podle Občanského zákoníku nebo registrovaným partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby.
• Manželé nebo partneři.
• Rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené.
• Rodiče a zletilé děti, pokud společně bydlí a dítě není členem domácnosti s manželem, partnerem nebo jinou osobou.
• Jiné osoby, které s výše uvedenými osobami společně bydlí a hradí náklady na své potřeby.
• Jiné osoby, které společně bydlí a hradí náklady na své potřeby.

Svěření dítěte do péče

• Pokud je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů, není členem domácnosti druhého rodiče.
• Pokud je dítě svěřeno do střídavé péče, je dítě členem domácnosti podle písemného souhlasného prohlášení obou rodičů. Toto prohlášení je možné změnit nejdříve po uplynutí 3 kalendářních měsíců. Pokud rodiče takové prohlášení neučiní, bude dítě 3 kalendářní měsíce členem domácnosti jednoho rodiče a následující 3 kalendářní měsíce členem domácnosti druhého rodiče.

Nezletilé dítě, které není nezaopatřené a je umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tvoří jednočlennou domácnost. Je tedy posuzováno jako jednotlivec.

Výkon vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence

• Osoba, která nastoupí k výkonu, se nepovažuje za člena domácnost ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém výkon nastal.

Znázornění výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence:

Pracovní aktivita

Jedním z cílů dávky státní sociální pomoci je motivace lidí k pracovní aktivitě. Osoby, které jsou pracovně aktivní, jsou pro účely dávky zvýhodněné oproti osobám, které pracovně aktivní nejsou.

Které osoby se budou považovat za pracovně aktivní?

• Osoby v základním pracovně právním vztahu, pokud pracují alespoň 30 hodin měsíčně.
• Osoby samostatně výdělečně činné, pokud se jedná o samostatnou výdělečnou činnost podle zákona o důchodovém pojištění.
• Osoby, které pobírají odměnu pěstouna.
• Osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě při nezprostředkované pěstounské péči.
• Osoby s dítětem ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeby dítěte, a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek poprvé náležel.
• Osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání.
• Osoby uznané dočasně práce neschopnými pro účely dávky. (viz dále)

Jednotlivec, který není pracovně aktivní a není zranitelnou osobou, nemá nárok na dávku jako celek. Znamená to, že taková osoba nemá nárok ani na složku na bydlení, tedy na pomoc s úhradou nákladů na bydlení.

Pracovní neschopnost pro účely dávky

Pokud není osoba, která není uchazečem o zaměstnání, schopná z důvodu nemoci nebo úrazu vykonávat pracovní aktivitu, může být ošetřujícím lékařem uznána za pracovně neschopnou pro účely dávky státní sociální pomoci. Jedná se o nový institut, který formalizuje dosavadní praxi, kdy lékaři příjemcům dávky hmotné nouze vystavovali potvrzení o tom, že nejsou schopní plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání.

Nově bude lékař potvrzení vystavovat na předepsaném formuláři. Jeho podobu stanoví MPSV vyhláškou. (Ke dni vydání článku nebyla vyhláška zveřejněna.) Ve formuláři lékař stanoví obdobně jako u „běžné“ nemocenské místo pobytu osoby během stavu pracovní neschopnosti, rozsah vycházek a délku trvání pracovní neschopnosti. To, zda příjemce dávky v pracovní neschopnosti místo pobytu a rozsah vycházek dodržuje, bude kontrolovat Úřad práce ČR.

POZOR! Lékařem potvrzený formulář musí příjemce dávky odeslat na Úřad práce do 3 dnů. Jedná se o běžné kalendářní dny. Znamená to, že lhůta 3 dnů se počítá bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní dny, víkendové dny nebo dny pracovního klidu (např. státní svátky). V případě, že na sebe navazuje víkend a dny pracovního klidu, tedy dny, kdy nejsou kontaktní pracoviště Úřadu práce pro veřejnost otevřená, je potřeba, aby osoba potvrzený formulář odeslala na Úřad práce jiným způsobem.

Majetková překážka

Tím, že nová dávka do sebe spojuje některé současné dávky pomoci v hmotné nouzi, pro které platí poměrně přísné hodnocení vlastnictví majetku, a některé dávky státní sociální podpory, pro které se naopak vlastnictví majetku neposuzuje vůbec, je hodnocení majetku nastavěno nově. Který majetek se tedy bude nově zkoumat?

Nemovitosti

Vlastnictví nemovitosti, kterou domácnost využívá k bydlení, se neposuzuje. Na dávku má vliv pouze vlastnictví dalších nemovitostí, které domácnost k bydlení nevyužívá – např. druhý byt, chata.

Nárok na dávku jako celek nevzniká, pokud někdo z domácnosti má nebo 12 měsíců před dnem podání žádosti měl ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví celou stavbu pro bydlení nebo pozemek, jehož je stavba pro bydlení součástí; včetně jednotky, jejíž součástí je byt; včetně stavby pro rodinnou rekreaci. Nepřihlíží se k jedné stavbě pro bydlení, kterou domácnost nevyužívá k bydlení, po dobu 3 let ode dne, kdy došlo k prvnímu podání žádosti o dávku nebo nabytí stavby. Znamená to, že ten, kdo má např. chalupu na rekreaci, může pobírat dávku 3 roky od prvního podání žádosti.

Jiné typy nemovitostí

Posuzovat se bude pouze vlastnictví nemovitostí, které jsou určené k bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci a pozemků, kterých jsou tyto stavby součástí. Vlastnictví jiných typů nemovitostí se nebude posuzovat (např. zemědělské stavby, polnosti, lesy).

Spoluvlastnictví

V případě spoluvlastnictví se bude vlastnictví nemovitostí posuzovat pouze v případě, že jednotlivé vlastnické díly téže nemovitosti budou v rámci jedné domácnosti tvořit celek. Uveďme si to na příkladech:

Manžel vlastní jednu polovinu rekreační chaty. Jeho manželka, se kterou žijí v jedné domácnosti, vlastní druhou polovinu té stejné rekreační chaty. Součet podílů této nemovitosti je v rámci jedné domácnosti roven jednomu celku (½ + ½ = 1). Vlastnictví této rekreační chaty tak bude pro dávku státní sociální pomoci posuzované.

Manžel vlastní jednu polovinu rekreační chaty. Druhou polovinu té stejné rekreační chaty vlastní jeho bratr, který žije se svou rodinou v jiné domácnosti. Vlastnictví této rekreační chaty nebude pro dávku státní sociální pomoci posuzované, protože v rámci jedné domácnosti nedává součet vlastnických podílů celek.

Vlastnictví nemovitosti s tzv. právem dožití

Pro dávku státní sociální pomoci je rozhodující samotné vlastnictví nemovitosti. Bez dalších okolností. Znamená to, že pokud „staří“ rodiče darovali dům určený k bydlení svému dospělému dítěti s tím, že mají právo v tomto domě dožít a dospělé dítě, které v tomto domě nežije, podá žádost o dávku státní sociální pomoci, bude vlastnictví tohoto domu pro dávku státní sociální pomoci posuzované.

Automobily

Nárok na dávku jako celek nevzniká, pokud je v domácnosti více než jeden osobní automobil na každého zletilého člena domácnosti. Každá dospělá osoba v domácnosti tak může vlastnit nebo spoluvlastnit jeden osobní automobil.

Posuzovat se bude pouze vlastnictví osobních automobilů. Vlastnictví jiných silničních vozidel (např. nákladní automobily, motocykly) se posuzovat nebude. Rozhodující je samotné vlastnictví osobního automobilu, nikoliv jeho hodnota. Při posuzování automobilů nebude hrát roli, kdo ze členů jedné domácnosti automobil vlastní (jinak řečeno, na koho je auto napsané). I v případě, že bude automobil evidovaný na jméno nezletilého dítěte, bude se vlastnictví automobilu posuzovat. Rozhodující bude „poměr“ jedno auto na jednu dospělou osobu v domácnosti.

Úspory

Toleruje se vlastnictví úspor bez ohledu na to, jestli se jedná o bankovní vklady nebo hotovost do následující výše:

• jednotlivec              200.000 Kč
• dvě osoby               250.000 Kč
• tři osoby                 300.000 Kč
• čtyři osoby              350.000 Kč
• pět a více osob        400.000 Kč

Zohledňují se účty v ČR i zahraničí, zohledňují se i elektronické peníze (kryptoměny).

Nezapočítávají se daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče; stavební spoření se státním příspěvkem; prostředky z fundace; z veřejných sbírek.

Výši úspor budou žadatelé a členové domácnosti uvádět prohlášením. Úřad práce ČR má následně možnost prohlášení ověřit, např. žádostí adresovanou bance o sdělení zůstatku na bankovním účtu.

Co tvoří dávku státní sociální pomoci

Novou dávku státní sociální pomoci tvoří tzv. složky. Jsou to části, které jsou určené na úhradu nákladů na bydlení, na úhradu základních životních potřeb, na úhradu nákladů pro nezaopatřené dítě a které jsou odměnou za pracovní aktivitu.

Tyto části / složky dávky se nazývají:

• složka na bydlení
• složka na živobytí
• bonus na dítě
• pracovní bonus

Nárok může vzniknout jen na jednu složku nebo až na všechny čtyři složky. Nárok na pracovní bonus ale nemůže vzniknout samostatně. Je podmíněný tím, že alespoň jedna z ostatních tří složek dávky musí být vyšší než 0 Kč.

Tato část dávky státní sociální pomoci do sebe spojuje současné dávky příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Touto složkou tak bude stát pomáhat lidem s placením nákladů na bydlení. Jedná se také o složku dávky, jejíž konstrukce je nejsložitější.

Pro vznik nároku na tuto dávku budou platit tři základní podmínky:

1. Existence právního titulu

K bydlení, ve kterém žadatelé o dávku žijí, musí existovat právní titul. Znamená to, že žadatelé musí mít bydlení v osobním vlastnictví, musí být členy bytového družstva nebo mít k bytu tzv. služebnost. Dále je takovým právním titulem nájemní smlouva nebo smlouva o podnájmu. Platí to i pro smlouvu o ubytování na ubytovně. O dávku bude možné žádat i v případě, kdy lidé bydlí v jiném prostoru, než který je určený pro bydlení, tedy v prostorech, které nejsou jako bydlení zkolaudované, ale které splňují stanovené technické podmínky (viz další bod).

2. Bydlení splňuje technické podmínky

Byt nebo prostor, ve kterém lidé bydlí, musí splňovat stanovené podmínky. Mezi ně patří mj. přístup k pitné vodě, samostatný záchod, uzamykatelnost aj. Všechny podmínky jsou uvedené v ustanoveních § 20-22 zákona o dávce státní sociální pomoci.

3. Výše nákladů na bydlení a výše příjmů

Tato podmínka tak, jak ji uvádí zákon, stanovuje, že rozhodné náklady na bydlení musí být vyšší než určená část rozhodného příjmu, která musí být současně nižší než náklady na bydlení stanovené zákonem. Jinak řečeno, určená část příjmu nestačí na úhradu nákladů na bydlení, které osoba za bydlení platí, a zároveň je tato určená část příjmu nižší než náklady na bydlení, které pro daný typ bydlení stanovuje zákon.

rozhodné náklady na bydlení > určená část rozhodného příjmu < náklady na bydlení

• Vysvětleme si pojmy, které jsou uvedené v tomto vzorečku:
  • Rozhodné náklady na bydlení
    Je to průměr nákladů na bydlení za rozhodné období. Rozhodným obdobím jsou zpravidla 3 kalendářní měsíce před měsícem, ve kterém se žádost o dávku podává. Sečtou se tedy náklady na bydlení, které byly v těchto 3 měsících zaplaceny a součet se vydělí třemi.
  • Určená část rozhodného příjmu
    Je to částka, která vznikne tak, že rozhodný příjem vynásobíme koeficientem 0,3.
  • Náklady na bydlení
    Zjednodušeně řečeno se jedná o náklady na bydlení, které zákon uvádí jako maximální výši nákladů na bydlení, kterou je možné pro dávku uznat jako přiměřenou.

Náklady na bydlení stanovuje zákon a rozlišuje je podle typu bydlení na

• bydlení v bytě,
• bydlení v jiném prostoru
• a bydlení na ubytovně.

U bytů zákon dále rozlišuje, zda se jedná o

• osobní vlastnictví, družstevní podíl nebo služebnost
• nebo o nájem a jiný typ smlouvy.

U jiného prostoru se dále rozlišuje, zda se jedná o

• osobní vlastnictví, družstevní podíl nebo služebnost
• nebo jiný právní titul.

U všech typů bydlení pak zákon náklady na bydlení rozlišuje navíc podle výše příjmů. Jiné náklady na bydlení jsou stanovené, pokud je výše příjmů nižší než 1,43násobek částky životního minima a jiné náklady jsou stanovené, pokud je výše příjmů rovna nebo vyšší než 1,43násobek částky životního minima.

Zákon dále stanovuje tzv. vlastnický paušál, energetický paušál, paušál na tuhá paliva a normativní nájemné. Některé tyto částky jsou určené pevnou částkou, jiné jsou definované zvláštním výpočtem. Zákon o dávce státní sociální pomoci je pak definuje v ustanoveních § 23-33.

Některé z výše uvedených nákladů na bydlení zákon navyšuje pro tzv. zranitelné osoby.

Výše složky na bydlení pak je rozdíl mezi výší rozhodných nákladů na bydlení a výší určené části rozhodného příjmu.

Pro orientační výpočet, zda vznikne nárok na dávku, doporučujeme použít tuto online kalkulačku. Upozorňujeme, že se jedná pouze o orientační výpočet, který není závazný. Je to pomůcka, se kterou je možné získat představu, zda by nárok na dávku a její složky vznikl nebo ne.

Tato část dávky státní sociální pomoci nahrazuje současnou dávku příspěvek na živobytí. Nepřejímá ji ale doslovně a podmínky nastavuje zákon nově.

Základní podmínkou pro vznik nároku na složku na živobytí je to, že rozhodný příjem musí být nižší nebo roven částce 1,43násobku životního minima.

Výše složky na živobytí pak je rozdíl mezi částkou na životní potřeby členů domácnosti a částkou 70 % rozhodného příjmu.

Částka na životní potřeby je stanovena takto:

• pro nezaopatřené děti ve výši jejich životního minima
• pro osoby, které jsou pracovně aktivní nebo zranitelné, ve výši existenčního minima (s možností zvýšení, viz dále)
• pro ostatní osoby ve výši 0 Kč

Navýšení částky na životní potřeby nastává pro osoby:

• které jsou pracovně aktivní nebo zranitelné a které plní podpůrný plán (viz dále) – navýšení z existenčního minima na životní minimum
• které mají stanovené dietní stravování – o částkou stanovenou vyhláškou MPSV (ke dni vydání článku nebyla vyhláška zveřejněna)
• které jsou pracovně aktivní nebo zranitelné a které vykonají v kalendářním měsíci alespoň 30 hodin veřejné služby – navýšení o ½ rozdílu mezi částkou životního minima jednotlivce a existenčního minima

Podpůrný plán

Jedná se o nový nástroj k aktivizaci osob, které jsou příjemci složky na živobytí. Z toho vyplývá, že podpůrný plán se bude vypracovávat pouze v případě, kdy je do domácností přiznaná složka na živobytí. Pokud někdo bude např. pouze příjemcem složky na bydlení, podpůrný plán se s ním vypracovávat nebude.

V podpůrném plánu Úřad práce stanoví opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti. Při zpracování podpůrného plánu Úřad práce vychází z vyhodnocení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti, jeho schopností a dovedností a z možnosti člena domácnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním; k tomu je člen domácnosti povinen poskytnout nezbytné údaje.

Vypracovaný podpůrný plán se bude nejméně jednou za 3 měsíce aktualizovat. Pokud člen domácnosti nesdělí údaje potřebné pro vypracování plánu nebo nespolupracuje při jeho vyhodnocení, bude jeho částka na životní potřeby ve výši existenčního minima.

Tato část nové dávky nahrazuje současnou dávku přídavek na dítě. Nepřejímá ji ale v současné podobě. Pro bonus na dítě stanovuje zákon podmínky nově.

Podmínky pro vznik nároku na bonus na dítě jsou tři:

• členem domácnosti je nezaopatřené dítě
• rozhodný příjem musí být nižší nebo roven 4násobku životního minima domácnosti
• každý člen domácnosti, který není zranitelný, musí být pracovně aktivní

Poslední uvedená podmínka znamená, že pokud je např. jeden z rodičů sankčně vyřazený z evidence uchazečů o zaměstnání a nesplňuje podmínky pro to, aby ho bylo možné uznat za pracovně aktivního nebo zranitelného, nárok na bonus na dítě zaniká.

Výše bonusu na dítě je rozlišená do tří úrovní, a to podle výše rozhodného příjmu domácnosti.

• Rozhodný příjem je nižší nebo roven 1,43násobku životního minima domácnosti

→ výše bonusu na dítě je 500 Kč; pokud jsou všichni členové domácnosti zranitelné osoby, pak 1.000 Kč

• Rozhodný příjem je vyšší než 1,43násobek životního minima domácnosti a zároveň je nižší než 3násobek životního minima domácnosti

→ výše bonusu na dítě je 1.000 Kč

• Rozhodný příjem je roven 3násobku životního minima domácnosti nebo je vyšší a zároveň je nižší než 4násobek životního minima domácnosti nebo je mu roven

→ výše bonusu je stanovena následujícím výpočtem

Ukažme si tento vzorec na idealizovaném příkladu:

• životní minimum domácnosti  10.000 Kč
• rozhodný příjem                       37.000 Kč

bonus na dítě = 1.000 x (4 – 3,7)
bonus na dítě = 1.000 x 0,3
bonus na dítě = 300 Kč

Pokud byl rodič uznaný vinným ze spáchání přestupku zanedbání péče o povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání, pak na dítě, u kterého k zanedbání došlo, bonus na dítě nenáleží po dobu 3 kalendářních měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.

Jedná se o zcela nový koncept, který u žádné ze současných dávek nebyl. Pomocí tohoto bonusu jsou v dávkovém systému zvýhodnění lidé, kteří pracují.

Podmínkou nároku na pracovní bonus je, aby alespoň jedna z ostatních složek dávky státní sociální pomoci byla vyšší než 0 Kč a dále to, aby alespoň jeden z členů domácnosti měl příjem, který se pro pracovní bonus zohledňuje.

Pro pracovní bonus se zohledňují tyto příjmy:

• příjem ze zaměstnání
• příjem ze samostatné výdělečné činnosti
• dávky nemocenského pojištění, pokud náležely za celý kalendářní měsíc,
• odměna pěstouna, pokud náležela za celý kalendářní měsíc,
• rodičovský příspěvek, který navazuje na výplatu peněžité pomoci v mateřství

Výše pracovního bonusu je rozlišená do dvou úrovní podle výše rozhodného příjmu domácnosti.

• Rozhodný příjem domácnosti je do výše 1,6násobku životního minima domácnosti

→ výše pracovního bonusu činí 40 % z výše příjmu, který se pro pracovní bonus zohledňuje

• Rozhodný příjem domácnosti je vyšší než 1,6násobek životního minima domácnosti

→ výši pracovního bonusu stanovuje zákon takto: rozdíl mezi částkou 40 % kladného rozdílu částky, o kterou příjem zohledňovaný pro pracovní bonus převyšuje kladný rozdíl mezi rozhodným příjmem a 1,6násobkem částky životního minima domácnosti, a částkou 30 % kladného rozdílu částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje 1,6násobek částky životního minima domácnosti

Ukažme si to na vzorečcích:

Pracovní bonus = (0,4 x A) – (0,3 x B)
A = zohledňovaný příjem – (rozhodný příjem – 1,6 x životní minimum)
B = rozhodný příjem – 1,6 x životní minimum

Uveďme si to na idealizovaném příkladu:

• životní minimum                      10.000 Kč
• rozhodný příjem                      25.000 Kč
• příjem zohledněný pro bonus    20.000 Kč

A = zohledňovaný příjem – (rozhodný příjem – 1,6 x ŽM)	B = rozhodný příjem – 1,6 x ŽM
A = 20.000 – (25.000 – 1,6 x 10.000)	B = 25.000 – (1,6 x 10.000)
A = 20.000 – (25.000 – 16.000)	B = 25.000 – 16.000
A = 20.000 – 9.000	B = 9.000
A = 11.000

Pracovní bonus = (0,4 x A) – (0,3 x B)
Pracovní bonus = (0,4 x 11.000) – (0,3 x 9.000)
Pracovní bonus = 4.400 – 2.700
Pracovní bonus = 1.700

Výplata dávky státní sociální pomoci

Dávka se bude vyplácet v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, za který dávka náleží. Zjednodušeně řečeno se bude dávka vyplácet měsíc zpětně. Dávka za měsíc leden tak bude vyplacena v měsíci únoru, dávka za měsíc únor bude vyplacena v měsíci březnu atd.

Dávka se bude vyplácet primárně na bankovní účet příjemce nebo bankovní účet jeho manžela nebo partnera, pokud k němu má příjemce dávky dispoziční právo. Výplata dávky na účet, jehož vlastníkem je jakákoliv jiná osoba, byť by to byla osoba, která s příjemcem dávky tvoří společnou domácnost, nebude možná. Druhou možností bude výplata poštovní poukázkou. V tom případě se náklady na výplatu složenkou odečtou z vyplacené dávky.

Pokud výše dávky nedosahuje 300 Kč, dávka se vyplatí, až součet jednotlivých výplat dosáhne výše 300 Kč, nejpozději do konce dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po podání žádosti o dávku nebo po poslední výplatě dávky.

Žádost o dávku státní sociální pomoci

O dávku bude možné požádat pouze elektronicky. A to prostřednictvím aplikace JENDA. K přístupu do aplikace je ale nutné, aby měl žadatel některou z forem elektronické identity.

Druhou možností bude podat žádost formou tzv. asistovaného podání. To znamená, že žadatel se osobně dostaví na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a tamní zaměstnanci s žadatelem žádost v elektronickém sytému vyplní. K asistovanému podání žadatel nepotřebuje mít elektronickou identitu.

Jiný způsob podání žádosti o dávku nebude možný. Papírový formulář žádosti o dávku nebude existovat.

Elektronická identita cizinců

Cizí státní příslušníci s povolením pobytu v České republice mohou k podání žádosti využít různé formy elektronické identity. Pokud mají český bankovní účet, mohou využít bankovní identity. Další možností je datová schránka fyzické osoby. Případně si mohou zřídit Mobilní klíč eGovernmentu nebo identitu NIA. Kromě platného povolení k pobytu je nezbytnou podmínkou mobilní telefonní číslo s českou SIM s předvolbou +420. Další informace najdete na tomto odkazu, včetně návodu v angličtině.

Podání žádosti na základě plné moci

V případě, že osoba nemá možnost podat žádost do aplikace sama a v případě, že se nemůže dostavit k asistovanému podání osobně, může k podání žádosti zplnomocnit jinou osobu. Tato osoba se pak dostaví osobně na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a asistované podání učiní za osobu, která ji k tomu udělila plnou moc. Při tomto asistovaném podání bude muset předložit i udělenou plnou moc. Vždy se musí jednat o asistované podání, které je spojené s osobní návštěvou na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Podání žádosti na základě plné moci není možné učinit v aplikaci JENDA.

Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřené. Pro formu plné moci není stanovený žádný závazný formát. Úřad práce ČR nabízí na svém webu vzory plných mocí, které je možné použít.

Pozor! Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že při asistováním podání na základě zplnomocnění bude zplnomocněná osoba, která žádost podává, v systému vždy identifikovaná svými osobními údaji – jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresa trvalého pobytu. A to i v případě, kdy asistované podání učiní zástupce právnické osoby, která byla k podání žádosti zplnomocněna (např. sociální pracovník obecního úřadu, zaměstnanec poskytovatele sociální služby aj.)

Podání žádosti opatrovníkem

Ani soudem stanovený opatrovník (soukromý nebo veřejný) nebude moci podat žádost za opatrovanou osobu přímo do aplikace JENDA. Znamená to, že i opatrovníci se budou muset k podání žádosti dostavit osobně na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a učinit asistované podání. K tomuto podání budou muset předložit listinu opatrovníka nebo rozsudek soudu o ustanovení opatrovníka. Veřejní opatrovníci budou muset předložit také pověření, kterým jim byl výkon činností veřejného opatrovníka svěřen coby zaměstnancům obecního úřadu.

Pozor! Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že i při asistováním podání opatrovníkem bude opatrovník, který žádost podává, v systému vždy identifikovaný svými osobními údaji – jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresa trvalého pobytu. A to i v případě, kdy asistované podání učiní jako zástupce právnické osoby (obce) zaměstnanec obecního úřadu, který je k výkonu veřejného opatrovnictví pověřený.

A co použít občanský průkaz opatrované osoby s aktivovaným čipem?

Není to možné. Čip na občanském průkazu je jednou z forem elektronické identity. Aktivovat jej může pouze osoba, na jejíž jméno je občanský průkaz vystavený. Nemůže to za ni udělat jiná osoba nebo zmocněnec (viz ustanovení § 32 zákona o občanských průkazech). Tedy ani opatrovník nemá oprávnění provést za opatrovanou osobu aktivaci čipu na občanském průkazu opatrované osoby.

Konkrétní prostředek pro elektronickou identifikaci (tedy i identifikátor na čipu občanského průkazu) navíc smí používat pouze osoba, s jejímž jménem je prostředek spojený. Zákon sice použití prostředku pro elektronickou identifikaci jinou osobou výslovně nezakazuje, ale z příslušného ustanovení zákona vyplývá, že to možné není (viz ustanovení § 17 zákona o elektronické identifikaci: Držitel zachází s prostředkem pro elektronickou identifikaci s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jeho zneužití. Přičemž za zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci je považováno i použití prostředku jinou osobou než jeho držitelem.).

Ministerstvo práce a sociálních věcí ujišťuje, že pracuje na úpravě systému tak, aby opatrovníci mohli podat žádost o dávku v aplikaci JENDA bez nutnosti osobní návštěvy kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR a že pracuje i na úpravě systému tak, aby se do systému neuváděly osobní údaje zástupce (opatrovníka nebo zplnomocněné osoby).

Doručování dokumentů k dávce státní sociální pomoci

S novou dávkou se upravuje i způsob, jak bude Úřad práce ČR doručovat veškeré dokumenty. Nově se bude doručovat v tomto pořadí:

• do datové schránky; pokud ji občan nemá, tak
• do informačního systému o dávce (o doručení do systému bude současně posláno oznámení formou SMS nebo na e-mail); pokud žadatel doručování do systému vyloučil, pak
• písemně poštou; takto se ale budou doručovat pouze výzvy ke splnění určité povinnosti nebo jiné písemnosti, které jsou „v neprospěch“ adresáta; tedy poštou se doručovat nebudou např. rozhodnutí o přiznání dávky nebo oznámení o změně její výše.

POZOR! Při všech těchto způsobech doručování platí tzv. fikce doručení podle Správního řádu. To znamená, že pokud si adresát doručený dokument nevyzvedne / nepřečte do 10 dnů od doručení, pak se dokument považuje za doručený a např. začne běžet lhůta pro splnění výzvy, a to bez ohledu na to, zda si adresát dokument fyzicky převzal nebo ne.

Přechod současných dávek na novou dávku

Současné dávky – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě – k 1. říjnu 2025 zaniknou, tedy přestanou existovat, nebude možné o ně požádat. Příjemci těchto dávek se nemusí bát, že by najednou o příjem z těchto dávek přišli.

Současní příjemci současných dávek budou tyto dávky pobírat až do konce měsíce března 2026. Avšak za následujících podmínek.

Příjemci současných dávek musí podat žádost o novou dávku v měsíci říjen 2025 nebo listopad 2025 nebo prosinec 2025. Pokud v jednom z těchto měsíců žádost o novou dávku nepodají, pak se jim výplata současných dávek od měsíce leden 2026 zastaví. A pak budou muset podat žádost o novou dávku.

Žádost o novou dávku, kterou příjemci současných dávek podají v měsících říjen-prosinec 2025, bude považovaná za žádost o dávku od měsíce duben 2026. Rozhodné období, tzn. období, za které budou k žádosti dokládat rozhodné skutečnosti (např. výši příjmů, náklady na bydlení apod.), bude období 3 kalendářních měsíců, které budou předcházet kalendářnímu měsíci, ve kterém žádost o novou dávku skutečně podají.

Pojďme si to ukázat graficky:

Časová osa přechodu současných dávek na novou dávku

Časová osa rozhodného období podle měsíce podání žádosti o novou dávku:

Pozor! Pro současné příjemce současných dávek platí po podání žádosti o novou dávku státní sociální v přechodném období (říjen 2025 – duben 2025) ohlašovací povinnost. Týká se ale pouze ohlašování změn v počtu členů domácnosti (přistěhování, odstěhování, narození, úmrtí). Tyto změny je nutné oznámit do 8 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Noví žadatelé, kteří podají žádost o dávku na podzim 2025

Pro žádosti nových žadatelů (tedy lidí, kteří v současné době současné dávky nepobírají), kteří podají žádost o novou dávku v měsících říjen 2025 nebo listopad 2025 nebo prosinec 2025, určuje zákon pro vyřízení jejich žádostí lhůtu 90 dnů.

Žádosti o novou dávku podané později, tzn. od měsíce leden 2026, budou mít standardní základní lhůtu na vyřízení, která je 30 dnů.

Pojďme si to ukázat na konkrétních datech. Pokud nový žadatel podá žádost o novou dávku 1. října 2025, bude lhůta pro vydání rozhodnutí o této žádosti do 30. prosince 2025. Pokud nový žadatel podá žádost o novou dávku 31. prosince 2025, bude lhůta pro vydání rozhodnutí o této žádosti do 31. března 2026.

Zároveň je potřeba pamatovat na to, že nová dávka se bude vyplácet měsíc zpětně. To znamená, že pokud bude rozhodnutí vydáno v prosinci 2025, dávka bude vyplacena až v lednu 2026. Pokud bude rozhodnutí vydáno v březnu 2026, dávka bude vyplacena až v dubnu 2026. Pokud žadatelům nárok na dávku vznikne, o peníze nepřijdou. Peníze jim budou vyplacené zpětně od měsíce, ve kterém žádost o dávku podali.

Mění se životní minimum, ale až v roce 2026

Se změnou dávek přijde i změna částek životního minima.

Avšak tato změna nastane až později – od 1. května 2026 a týkat se bude jen některých osob.

	současná výše	výše od 1. května 2026
životní minimum jednotlivce	4.860 Kč	5.500 Kč
životní minimum první osoby v domácnosti	4.470 Kč	5.000 Kč
životní minimum druhé a další osoby v domácnosti, pokud se nejedná o nezaopatřené dítě	4.040 Kč	3.750 Kč
životní minimum dítěte mladšího 6 let	2.480 Kč	2.480 Kč
životní minimum dítěte od 6 do 15 let	3.050 Kč	3.050 Kč
životní minimum nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let	3.490 Kč	3.490 Kč
existenční minimum	3.130 Kč	3.130 Kč

SOCIOPOINT poskytne poradenství

Ostravské místo prvního kontaktu SOCIOPOINT vám pomůže zorientovat se i v tématu dávky státní sociální pomoci. Poskytne vám základní sociální poradenství a nasměruje vás k dalším odborným pracovníkům, kteří vám pomohou s podáním žádosti o novou dávku.

SOCIOPOINT můžete kontaktovat telefonicky na bezplatné lince 800 700 650, e-mailem na sociopoint@ostrava.cz nebo osobně v přízemí budovy Nové radnice Magistrátu města Ostravy na Prokešově náměstí, a to v níže uvedených kontaktních hodinách.

Odkazy na další zdroje informací

Ke stažení leták MSK (8.9.2025): INFORMACE K NOVÉMU SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH DÁVEK – SUPERDÁVKA

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí – ReVize sociálních dávek

Úřad práce ČR

Klientská zóna Jenda pro žádosti o dávky

Neoficiální kalkulačka pro výpočet dávky státní sociální pomoci

Zákon o dávce státní sociální pomoci

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci