Více dětí do rodin: Novela zákona mění podmínky pro pěstouny i osvojitele

Od 1. července letošního roku platí novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která zásadně ovlivňuje proces náhradní rodinné péče. Jejím cílem je, aby co nejméně dětí vyrůstalo v ústavech a co nejvíce našlo stabilní zázemí u pěstounů nebo osvojitelů. Změny se týkají především zkrácení lhůt, posílení odborné podpory a většího důrazu na potřeby dítěte.

„Každé dítě má právo na rodinu. Novela má pomoci tomu, aby děti nečekaly zbytečně dlouho a aby se žadatelé o náhradní rodičovství cítili připraveni a podporováni,“ vysvětluje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jak se stát náhradním rodičem?

Proces zprostředkování je poměrně komplexní a zahrnuje několik kroků:

1. Podání žádosti
   Zájemce se obrací na obecní úřad obce s rozšířenou působností (dále jen OÚ ORP), kde podává žádost o zařazení do evidence žadatelů, včetně dalších příloh.
2. Sociální a psychologické šetření
   Pracovník prověřuje rodinné, finanční i bytové podmínky žadatele. Zároveň se hodnotí osobnostní předpoklady, motivace a připravenost přijmout dítě se specifickými potřebami. Součástí šetření jsou i ostatní osoby tvořící s žadatelem rodinnou domácnost (manžel/ka, partner/ka, děti i ty zletilé, rodiče apod.).

Po kompletaci všech podkladů potřebných k žádosti zasílá pracovník OÚ ORP spisovou dokumentaci na krajský úřad (dále jen KÚ). Do 10 pracovních dní může KÚ vyzvat žadatele nebo OÚ ORP k doplnění podkladů a vždy pozve žadatele k osobnímu jednání – cílem je mimo jiné projednání rizik, vyhodnocení, zda žadatel bude vyzván k doložení posudku o psychické způsobilosti. KÚ přeruší řízení a vyzve žadatele k doložení:

• Zprávy z přípravy k přijetí dítěte do rodiny.
• Eventuálně posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.

Krajský úřad předá žadateli seznam pověřených osob (sdílený seznam pověřených osob poskytující Přípravy k přijetí dítěte a pověřených osob poskytujících posouzení Psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny), dále také na webu www.budinpestoun.cz. Žadatel si sám vybírá, kde absolvuje přípravu a eventuálně psychologické posouzení v rámci celé ČR.

3. Odborná příprava
   Každý žadatel prochází kurzem, kde je informován o právech dítěte, o možných výchovných obtížích, i o tom, jak zvládat situace spojené s traumaty, která si dítě může nést z minulosti. Novela tyto kurzy zpřesňuje, aby více odpovídaly nárokům vyplývajících z potřeb dětí v náhradní rodinné péči.
4. Zařazení do evidence
   Po posouzení všech kritérií rozhoduje krajský úřad o zařazení žadatele do evidence osob vhodných stát se osvojiteli či pěstouny.
5. Zprostředkování a seznámení s dítětem
   Dítěti se vybírá rodina podle jeho potřeb. Po shodě následuje seznamování – nejprve formou návštěv, později i pobytů.
6. Rozhodnutí soudu a příchod dítěte
   O svěření dítěte rozhoduje soud. Poté začíná nová etapa života dítěte i rodiny.

Psychologické posouzení: ne test, ale pomoc

Součástí procesu může být i psychologické posouzení. To zjišťuje, zda má žadatel dostatečné předpoklady pro zvládnutí náročné role náhradního rodiče. O tom, zda bude nutné, rozhoduje krajský úřad (zejména v případech, kdy jsou vyhodnocena možná rizika / slabé stránky žadatele).

Psycholog sleduje motivaci, stabilitu osobnosti, schopnost empatie i připravenost zvládat krizové situace. „Děti v náhradní péči si často nesou těžké zkušenosti – zanedbávání, ztrátu rodičů nebo i týrání. Je důležité, aby jejich noví rodiče byli připraveni s tím pracovat,“ vysvětluje dětská psycholožka Jana Novotná.

Posouzení se skládá z rozhovoru, testů i diskuse o životní historii a očekáváních. Pokud psycholog zjistí slabší stránky, neznamená to automatické vyřazení – žadateli může být doporučeno další vzdělávání či odborná podpora.

Co přináší novela zákona?

• Psychologické posouzení není vždy nutností.
• Nově krajský úřad hovoří osobně s žadateli.
• Po přijetí dítěte do rodiny nejsou žadatelé vyřazováni – pokud chtějí zůstat nadále v evidenci – a to až po dobu 10 let.
• Žadatel si může vybrat, kde absolvuje přípravu, případně psychologické posouzení.
• Posílení odborné podpory – pěstouni a osvojitelé mají mít snazší přístup k psychologické, terapeutické i vzdělávací pomoci.
• Důraz na individuální potřeby dítěte – větší podpora při hledání rodin pro sourozence či děti se specifickými potřebami.

„Máme děti, které čekají na svou rodinu. Každý, kdo cítí, že by mohl dát domov dítěti v nouzi, je vítán. Novela dává žadatelům více podpory než dříve,“ připomínají pracovníci sociálně-právní ochrany dětí.

Individuální podpora zájemců o náhradní rodinnou péči po celou dobu procesu zprostředkování je také předmětem projektu Podpora a rozvoj náhradní rodinné péče na území statutárního města Ostravy, reg. č. CZ.03.02.02/00/24_066/0004628. Budoucím pěstounům nebo osvojitelům je k dispozici sociální pracovnice, která jim bude v procesu zprostředkování poskytovat podporu a pomoc například při rozhodování o vhodné formě náhradní rodinné péče.